Historie | Strava | Pověsti | Info v datech | Populace | Fotogalerie |

Historie

První písemná zmínka obce Heřmánky sahá až do roku 1362.

Obec od samotného vzniku patřila pod Oderské panství, v jehož listinách jsou Heřmánky zmiňovány například v roce 1555. Město Odry tehdy dostalo várečné právo, se kterým byl také spojen jeho vývoz do okolních vesnic. 

V té době dědičná rychta v Heřmánkách patřila Bernardu. Tomáš ze Zvole
jej zprostil povinnosti chovat loveckého psa, namísto toho však musel odevzdat každoročně vědro medu. Po Bernardu pak na dědičné fojtství nastoupil Jan Heřmánský, po kterém je zřejmý název obce.

Před třicetiletou válkou Heřmánky a několik dalších vesnic měly poloviční rozsah roboty oproti jiným vsím. To znamenalo, že robotovali pouze 50 dní
v roce. Až v 17. století se stala robota neomezená a muselo se robotovat
dle rozkazů. Protože po válce došlo k poklesu obyvatelstva, šlechta upravila robotu i na peněžní náhradu, ale robotu přidala větším vsím.
Od prvopočátku obec patřila pod faru v Odrách, přes rok přispívala obec
na faráře žitem, ovsem a moukou. Pod faru ve Vésce se dostala až v roce 1781. V roce 1650 byl fojtem ve vsi Nickel Walzel. V roce 1720 bylo zaznamenáno 10 sedláků (všichni byli třičtvrtěláníci). V letech 1723- 1759 byl fojtem Karel Fischer, ten zemřel a jeho žena nechala vybudovat v letech 1781- 1783 hřbitovní kostel zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie a rovněž založila i hřbitov. Nakonec se vdova po fojtovi znovu vdala v roce 1786. V roce 1789 pak přechází fojtství na Johanna Hanela, později fojtství zdědil syn Johann. K sedlákům přibyli 2 zahradníci a 10 malých domkařů, následně došlo ke změnám, kdy v obci byl jeden dědičný fojt, 1 sedlák,
8 třičtvrtěláníků, 2 pololáníci a 16 domkařů. V roce 1775 se v obci začlo vyučovat. Učitelem pro tuto obec byl určen Johan Georg Ertel.
Samotná škola však byla vystavěna až téměř po sto letech a to v roce 1869.
Dokud nebyla škola postavená, vyučovalo se v pronajatých prostorách.

Jakubčovice nad Odrou, které do té doby byly součástí Heřmánek, byly oddělené po roce 1866. Zřízení železniční trati v roce 1856 na trase Suchdol nad Odrou a Budišov nad Budišovkou, podpořilo zaměstnanost v obci
i v okolí, důvodem bylo otevření Hannelova kamenolomu, který dodnes nese název svého majitele. V období první republiky došlo k přejmenování struktury, vznikla obecní rada a obecní zastupitelstvo. Heřmánky byly zařazeny do Sudet v roce 1938 a tím pádem odtrženy od Československé republiky. Po druhé světové válce a odsunu Sudetských němců se absolutně změnila struktura obyvatel. Lidé byli různě dosidlováni z okolních vesnic,
ale i z vnitrozemí. Po roce 1945 v obci působili tři správní komisaři.
Do ustanovení národního výboru pak zde byla vytvořená pětičlenná komise již z nově dosídlených obyvatel. V roce 1961 se obec připojila k obci Jakubčovice nad Odrou a společně pak v roce 1979 integrovali k Odrám.
K osamostatnění obce došlo až v roce 1991, kdy se prvním starostou stal Karel Chlevišťan, dále Václav Augusta, Jiřina Kukuricášová, Martina Ondřejová a současným starostou je Roman Münster. 

COPYRIGHT © Romana Suchánková | 2010